Lvice píše

Někdy člověk sáhne po knize náhodou, protože je ve slevě, v knihobudce nebo ji doporučí cizí člověk na internetu. A občas z toho vznikne čtenářský zážitek, na který se nezapomíná. Tohle je pětice knih, které mě v posledních měsících zaujaly každá úplně jiným způsobem. Pojďte se se mnou podívat do Japonska, Francie, dystopické budoucnosti i Hamburku 19. století.

Potí se mi kozy, jsem v kuse zchvácená jak po maratonu a narovinu říkám, že tohle žádný pozitivní sluníčkový počteníčko nebude. Sluníčka mám plný zuby. 

Moje první letošní dovolená! Na Šumavě. V krásném apartmánu, s Joníkem a celou partou.  Snažila jsem se to s tou dovolenou vydržet až do léta. To totiž pojedem do Chorvatska. Dlouho jsem se držela - nebudeš furt utrácet, Lvice, nebudeš! - ale neudržela. Zorganizovala jsem zájezd na Šumavu a hned na začátek řeknu, že jsem dobře udělala.

Čtení bylo vždycky můj koníček. Do knihovny chodím už od základky. A čím jsem starší, tím lépe se mi daří při výběru knih sáhnout po té pravé. Už většinou poznám, co bude dobré a co mi sedne. Čtení se na mém žebříčku zálib vyšplhalo na první místo, a tudíž mám děsnou chuť svoje nadšení pro dobré knihy sdílet.

Jak je mým dobrý zvykem, zase jsem se přestěhovala já za mužem. Poprvé to bylo do Los Angeles, teď jen do Středočeského kraje. Budeme tomu městu, kde bydlím teď, říkat třeba Měchov.

V tomto příběhu figuruju já a druhou postavou je jednorožec. Ano, jednorožec jako z pohádky. Přesto se o pohádku nejedná. Tento příběh se totiž skutečně stal.